K 1. červenci 2014 je registrována 1 vakcína proti menigokokovému onemocnění způsobenému kmeny ze skupiny B v Evropě, Kanadě a Austrálii. V USA není registována žádná MenB vakcína. V minulosti byla popužívány OMV (outer membrane vesicle) vakcíny na Novém Zélandu a ve Francii, které byly cíleně vyvinuty ke kontrole klonálních epidemií. Polysacharid meningokoka skupiny B zkříženě reaguje se sialylovanými proteiny humánní tkáně a je špatným imunogenem. Ačkoli neexistuje přímý důkaz, že jsou autoprotilátky reaktivní s MenB polysacharidem, bylo by obtížné prokazovat bezpečnost takové vakcíny pro lidi. MenB vakcíny jsou proto vyvíjeny alternativními postupy, ke kterým patří OMV vakcíny, rekombinantní proteiny a jejich kombinace. I když jsou tyto vakcíny označovány jako proti skupině B, vakcinační antigeny jsou sdíleny napříč kmeny odlišných kapsulárních skupin. Lze tedy předpokládat, že tyto vakcíny pokrývají kmeny z B i non-B skupin.
OMV vakcíny
Děti imunizované OMV vacínami vytváří sérové bakteriální protilátky (serum bactericidal antibody responses = SBA), které převéžně cílí protein porin, PorA, který je antigenně vysoce variabilní. Tyto vakcíny jsou využitelné ke kontrole epidemií, jako např. epidemie na Novém Zélandě, které jsou způsobeny predominantním kmenem. Endemická MenB onemocnění jsou všeobecně způsobována geneticky různorodými kmeny s mnohočetnými variabilními regiony PorA typů.
Bezpečnost a účinnost OMV vakcín v kontrole MenB epidemií byly prokázány na Kubě, v Norsku a naposledy na Novém Zélandu. Plošná imunizace novozélandské populace ve věku 2 měsíce až 20 let 3 dávkami vakcíny kontrolovala dlouhodobou MenB epidemii. V úvodních studií byla odhadována účinnost 73% a ve věku 6 měsíců až 5 let 80%. V následujícím sledování v letech 2001 až 2008 byla modelovými analýzami účinnost OMV vakcín ve věkové skupině do 20 let odhadována na 68%. Od července 2004 byla vakcína rutinně nabízena dětem ve věku 6 týdnů ve 4-dávkovém schématu, jehož výsledkem byly perzistentnější sérové baktericidní reakce pro tuto věkovou skupinu než při 3-dávkovém schématu. V červnu 2008 byla rutinní vakcinace ukončena kvůli klesající incidenci onemocnění. Také existovaly obavy z nedostatku dlouhodobé účinnosti vakcinace a z ceny imunizačního programu. OMV vakcíny jsou na Novém Zélandu stále dostupné pro osoby s rizikovými faktory pro meningokové infekce, např. deficity komplementu nebo funkční asplenii.
V zemích s endemickým MenB onemocněním způsobeným geneticky různorodými kmeny by OMV vakcíny cílící omezený počet typů PorA variabilních regionů neposkytovaly dostatečně širokou protekci. Nizozemský institut vakcín (Netherlands Vaccines Institute) vyvinul hexavalentní OMV vakcínu připravenou z 2 mutantních kmenů N. meningitidis, které byly geneticky modifikovány k expresi 3 různých PorA proteinů. Po 3 dávkovém schématu v kojeneckém věku byly sérové baktericidní protilátkové reakce nevýrazné a některé PorA sérotypové antigeny byly špatně imunogenní. Po aplikaci 4. dávky v batolecím věku byly pozorovány vysoké baktericidní protilátkové reakce ukazující na možnou účinnost tohoto schématu. K rozšíření pokrytí Nizozemský institut vakcín připravil 9-valentní OMV vakcínu ze 3 kmenů, z nichž každý exprimuje 3 odlišné PorA molekuly; tato vakcína je ve fázi klinického zkoušení. Vzhledem k nejvyšší incidenci MenB onemocnění v kojeneckém věku zanechává vakcína primárně poskytující ochranu batolatům, starším dětem a adolescentům důležitou mezeru v pokrytí.
Rekombinantní proteinové antigeny
Zavedení nových genomických a proteomických postupů vedlo k identifikaci velkého množství nových proteinových vakcinačních antigenů k prevenci meningokokového onemocnění. Jedních z nejslibnějších je fHbp (factor H binding protein), což je povrchově exprimovaný lipoprotein přítomný na téměř všech kmenech N. meningitidis. Antigen byl poprvé identifikován dolováním genomu skupinou investigátorů a nazván "genome-derived Neisseria antigen 1870", tedy "GNA1870". Druhá skupina investigátorů nezávisle objevila imunologickými postupy stejný protein a nazvala jej "lipoprotein 2086", tedy "LP2086". Později bylo zjištěno, že protein váže fH (faktor H), který tlumí (downregulates) aktivaci komplementové dráhy a umožňuje bakterii přežití v lidské krvi. Proto byl antigen přejmenován na fHbp, aby vyjádřil jeho důležitou funkci v překonání obrany hostitele. U myšé anti-fHbp protilátky přímo aktivují bakteriolýzu klasickou komplementovou cestou a blokují vazbu fH na bakteriální povrch. Inhibice vazby fH zvyšuje vnímavost bakterie ke komplement-mediované bakteriolýze.
K červnu 2014 bylo identifikováno více než 800 odlišných meningokokových fHbp aminokyselinových sekvenčních variant ("peptide alleles") a byly jim přiděleny individuálni fHbp ID (identifikační) čísla (http://pubmlst.org/neisseria/fHbp/). Molekula obsahuje 5 variabilních segmentů, z nichž každý je kódován jednou ze 2 linií. Aminokyselinové sekvenční varianty fHbp mohou obsahovat všech 5 segmentů z jedné linie nebo mají jednotlivé segmenty odvozené z různých linií (přirozené chiméry). I když tato modulární klasifikace poskytuje náhled na místa genetické rekombinace a evoluce proteinu, pro stanovení pokrytí vakcínou byly sekvenční varianty subklasifikovány do 3 variantních skupin (1, 2 a 3) nebo 2 "subfamilies" (A a B) (Obrázek v učebnici). Variantní skupina 1 odpovídá "subfamily" B a variantní skupiny 2 a 3 tvoří "subfamily" A. Uvnitř variantní skupiny je aminokyselinová sekvenční identita obecně větší než 90%.
Jak se nám daří očkování v naší ordinaci ?
K 3.7.2014 jsme měli očkováno proti meningokoku B 97 dětí. Z toho 91 v rámci předregistračních klinických studií (69x 4cMenB, 22x rLP2086) a pouze 6 komerčně po registraci vakcíny. Z těchto 6 byly 3 naše vlastní děti. Z toho lze usuzovat, že se nám očkování proti meningokoku B nedaří.
Literatura:
Vaccine. ...