Klíšťová encefalitida
(podle Vaccines, 6th Edition)
Virus klíšťové encefalitidy (TBEV, z angl. tick-borne encephalitis virus) patří do čeledi Flaviviridae, která zahrnuje asi 70 virů. Flaviviry způsobují mnoho vážných onemocnění, včetně žluté horečky, japonské encefalitidy a horečky dengue. TBEV je jedním z hlavních humánních patogenních flavivirů. Onemocnění je vyvoláváno 3 subtypy (evropský, dálnovýchodní a sibiřský).
Onemocnění vyvolané evropským subtypem bylo poprové popsáno Schneiderem v roce 1931. Schneider popsal sezónní epidemii (outbreak) meningitidy v okrsku Neunkirchen v Dolních Rakousech. Brzy poté bylo onemocnění hlášeno z východní části Ruska a od roku 1939 i v evropské části Ruska. V dnešní době se infekce vyskytuje v západní, střední, východní a severní Evropě, v Rusku a v Asii. Výskyt koresponduje s výskytem klíšťat, které jsou hlavním vektorem viru klíšťové encefalitidy. Nemoc se také nazývá jarně-letní meningoencefalitida, ruská jarně-letní encefalitida, středoevropská encefalitida, dálnovýchodní encefalitida, Taiga encefalitida, biundulující meningoencefalitida, difazická mléčná horečka, Kumlingeho nemoc a Schneiderova nemoc.
Virus klíšťové encefalitidy má nejvyšší dopad na člověka ze všech flavivirů. Podle studie provedené v roce 1958 v Rakousku 56% všech infekcí centrální nervové soustavy bylo způsobeno virem klíšťové encefalitidy. Před zahájením vakcinačního programu to byla nejdůležitější a nejčastější infekce tohoto typu u dospělých, s několika sty hospitalizací každý rok.
V posledních 20 letech je celosvětově každoročně hlášeno 5-12 tisíc případů. Počet skutečných případů je mnohem vyšší díky podhlášenosti a nedostatečné diagnostice v mnoha oblastech. Riziko infekce je dále zvyšováno změnou životního stylu se zvýšením mobility. Z těchto důvodů je klíšťová encefalitida v Evropě narůstajícím problémem veřejného zdraví. Vzhledem k dostuposti bezpečné a účinné vakcíny se jedná o preventabilní onemocnění.